Někteří z našich nejznámějších stěhovavých ptáků jsou v nesnázích. Například děti mají dnes menší šanci zaslechnout z lesa hlas kukačky obecné než jejich rodiče. A to nemluvíme o tom, jak to bylo za dob našich babiček a dědečků. Za posledních 30 let zmizelo jen z Evropy více než 420 milionů jedinců ptáků. Převážně se jedná o druhy, které v naší krajině patřily mezi naprosto běžné, jako jsou např. vrabec domácí, skřivan polní, špaček obecný nebo právě vlaštovka obecná. Dráty obsazené množstvím vlaštovek patřily ke klasickým obrázkům končícího léta na našem venkově. Dnes se nám tento obrázek naskytne velice zřídka. (Více informací o úbytku běžných druhů ptáků naleznete na webu ČSO.)
Je celá řada důvodů, proč se tito ptáci stávají vzácnějšími.
Změna klimatu je příčinou teplejších zim a dřívějšího jara. Období rozpuku pupenů či líhnutí housenek může být proto uspíšené vůči příletu ptáků, kteří se na ně specializují. Rodiče mají proto v době krmení mláďat k dispozici méně potravy. Někteří na tuto skutečnost již reagují dřívějším příletem. V dobách velkých výkyvů počasí se však dostávají do nebezpečí, že krátce po příletu se opět ochladí a oni nenaleznou dostatek potravy.
Změna klimatu také způsobuje sucho v Africe, takže se každým rokem rozšiřuje plocha pouští, přes které musí ptáci přeletět. Vysychají i drobné mokřady, které ptákům slouží jako útočiště a místo k odpočinku.
Mnoho stěhovavých ptáků patří mezi ptáky zemědělské krajiny, kteří vedle nás žijí po stovky nebo i tisíce let. Zemědělství se nicméně v posledních padesáti letech velmi změnilo. Většina farmářů používá na svá pole chemikálie, které zabíjejí hmyz i „plevele“. Často se díky nim otráví i ptačí mláďata. Snížilo se množství neobhospodařovaných ploch, kde by ptáci mohli najít hmyz a semena. Je méně živých plotů, starých stromů a budov, kde by si mohli stavět svá hnízda.
Naše města se rozrůstají a nechávají ptákům stále méně místa pro obživu i odpočinek. Vysoké budovy, silnice, železnice, elektrická vedení, větrné elektrárny a stožáry vysokého napětí, na kterých je moderní civilizace závislá, mohou být pro ptáky nepřekonatelnou překážkou. Pokud se postaví na špatném místě, mohou zabít i tisíce ptáků každý rok.
Okolo půl miliardy (500 miliónů) ptáků je každoročně zastřeleno nebo chyceno během tahu oblastí Středozemního moře. Mnoho z těchto ptáků patří k ohroženým druhům. Tento lov je často protizákonný a v rozporu s mezinárodními dohodami na ochranu stěhovavých ptáků. Bohužel lovci jsou často přesvědčeni, že na to mají na základě místních tradic nárok. Smutně proslulé jsou například středomořské ostrovy Malta, kde se lovecké vášni oddává většina obyvatel nebo Kypr, kde jsou ptáci chytáni do sítí za účelem výroby tradiční, ale zakázané „pochoutky" Ambelopoulia.