Basic information
Vlha pestrá dělá čest svému jménu – je to asi nejbarevnější evropský pták. Spodní strana těla je modrozelená a na zádech převládá červenohnědá až oranžová, křídla a dlouhý ocas jsou převážně modrozelené. Hrdlo je nápadně žluté, černě lemované a přes výrazně červené oko se táhne černý proužek. Má štíhlý lehce zahnutý zobák. Vlha je přibližně velikosti špačka, ale štíhlejší a její let je podobný vlaštovčímu, rychlé mávání křídel s prudkými výpady za hmyzem je prokládáno dlouhým plachtěním.
Poslechněte si hlas vlhy pestré!
Při pozorování vlhy oceníme její zvyk vysedávat na vyvýšených místech s dobrým rozhledem – na elektrickém vedení, suchých vrcholcích stromů, sloupcích ve vinohradech – odtud vyhlíží svoji potravu a kde my zase můžeme snadno pozorovat ji.
Jak rozeznáme mladou vlhu od dospělé?
Mladé vlhy jsou menší a ne tak pestré jako jejich rodiče. Mladí ptáci navíc nemají prodloužená střední pera v ocase.
Potrava
Vlhy se živí hmyzem, který chytají převážně za letu. Nejraději loví létající hmyz – vosy, sršně, včely, a čmeláky a občas i vážky a motýly. Při krmení mláďat musí denně ulovit množství hmyzu odpovídající 225 včelám! Před krmením ještě zbavují bodavý hmyz žihadel.
Hnízdo
V hnízdní době vyhledává vlha otevřenou krajinu s jednotlivými stromy nebo skupinami stromů v sušších a teplejších oblastech s vhodnými hlinitými a písčitými stěnami jako jsou cihelny, pískovny, erodované svahy či strmé břehy řek, v nichž si vyhrabává přes metr hluboké hnízdní nory, zakončené hnízdní kotlinkou. Vlha je pták společenský, hnízdí skupinově v malých či větších koloniích.
Zimoviště
Vlha pestrá zimuje v afrických savanách, jižně od pouště Sahara. Dvě hlavní zimoviště se nacházejí v západní a východní až jižní Africe. V jižní Africe žije izolovaná hnízdící populace vzniklá ze zimujících evropských ptáků.
Populace vlhy pestré v Evropě
Vlha pestrá obývá převážně jižní Evropu. Česká republika se nachází na okraji jejího areálu rozšíření, nicméně postupně přibývá. Vlhu u nás nalezneme především na jižní a střední Moravě, celkem v ČR hnízdí do 200 párů.
Nebezpečí pro vlhy představuje hlavně člověk – mnoho hnízdišť je zničeno při zemních pracích – zvlášť pokud vlhy hnízdí v cihelnách a pískovnách či na jiných místech s aktivní těžbou stavebního materiálu i tam, kde těžbu vystřídaly skládky. V některých oblastech jsou vlhy pronásledovány včelaři, kteří jim nemohou odpustit jejich oblíbenou pochoutku – včely. Vlha jako hmyzožravý pták také trpí nadměrnou chemizací – hmyz “pocukrovaný“ insekticidy není zrovna tou nejlepší pochoutkou a už vůbec ne vhodným jídelníčkem pro mláďata.
Migration information
Vlhy mají stejně jako čápi dvě hlavní tahové cesty. Ptáci z jihozápadní Evropy táhnou přímo přes gibraltarský průliv a dále na jih přes Saharu. Jejich zimoviště leží v západní Africe. Ptáci z východní Evropy táhnou do jižní a východní Afriky východní cestou přes Turecko, středomořské ostrovy či přes Izrael. Z Kypru je například známé tahové shromaždiště, kam se slétá až 30 000 ptáků! Ve středomoří ovšem často hynou pod palbou náruživých lovců – v tomto ohledu jsou neblaze proslulé zejména ostrovy Kypr a Malta, kde je masivní střílení ptáků doslova lidovou zábavou. Vlhy táhnou v menších hejnech po 20-30ti jedincích, převážně ve dne.
Bezprostředně po příletu (přelom dubna a května) s e vlhy shromažďují na tradičních shromaždištích, ze kterých se postupně rozletují na hnízdiště. Po vyhnízdění odlétají páry do zimovišť společně.
Vlha pestrá
Záznamy